Už máte nakoukané všechny cyberpunkové filmy z našeho staršího článku? To je dobře, protože tu pro vás máme další várku pecek z Hollywoodu, Japonska i Evropy. Aby vám to čekání na Cyberpunk 2077 rychleji uteklo.
ExistenZ, 1999
Sci-fi, pod nímž je podepsaný kultovní David Cronenberg (Moucha, Scanner, Dějiny násilí, Mrtvá zóna) z fotek možná jako cyberpunk nevypadá, ale patří sem. A pokud jste o něm doposud neslyšeli, nemusíte se stydět. Všechny sci-fi filmy, co šly do kin v době Matrixu, trošku zapadly. Děj se točí kolem geniální programátorky a hry ve virtuální realitě, kterou vymyslela.
A hráči se do ní napojují přes porty ve svém tělu a časem netuší, co je realita a co jen hra. Stejně jako divák. Jako bonus tu navíc dostanete organizace, které se pokoušejí virtuální svět zničit, protože jsou přesvědčené, že znamenají konec lidstva. A taky organické zbraně vytvořené z lidských těl, co střílí zuby a pár dalších hezkých úchyláren.
Renesance, 2006
Animáky nejsou jen pro děti. Pokud dětem pustíte Renesanci, nejspíš jim zajistíte solidní noční můry. Dospěláci by však tuhle animovanou černobílou pecku, která vypadá trošku jako Sin City, vidět rozhodně měli. V Renesanci se podíváte do Paříže roku 2054, kde drsný policista Karas pátrá po unesené genetičce. A postupně si přestává být jistý, kdo mu říká pravdu, kdo lež, kde chce dívku zachránit a kdo ji chce zabít. Ve hře je totiž i mocná nadnárodní společnost, stárnoucí vědec, jenž se nevyrovnal se smrtí svého bratra, ale také něco, po čem touží skoro každý a co může změnit celý svět. Nesmrtelnost. Jakou má cenu? A je to vůbec něco, co si lidé zaslouží?
Upgrade, 2018
Virtuální realita, neony, opulentní kostýmy, umělá inteligence… tyhle cyberpunkové propriety obvykle stojí docela dost peněz. Trochu tedy překvapí, že Upgrade moc peněz nestál, a přesto nejen že nám do tohohle subžánru zapadá, ale je to hlavně zatraceně dobrý film. On totiž čas ukázal, že Leigh Whannell je zatraceně dobrý režisér. Na první pohled to může vypadat, že tu dostaneme jen samořiditelná auta, rychle se ovšem ukáže, že to tak není. Grey Trace, který přežil autonehodu i útok nebezpečného gangu, skončil upoutaný na vozík.
Dostane však šanci nejen zvednout se z něj, ale i pomstít se. Díky speciálnímu čipu v míše se z něj stává skoro nadčlověk. Může za to STEM, program, jenž mu pomáhá chodit a dovede mu pomoci i s pátráním po násilnících. Jenomže ono to nebude tak jednoduché. STEM je umělá inteligence, která má vlastní plány a Greyovi dlouho nedochází, kdo v jejich vztahu je loutkařem, a kdo loutkou. Upgrade vypadá možná jako brutální akční béčko, ale náročnější divák si v něm bez problémů najde i překvapivě chytré myšlenky. A taky dost nehezkou vizi budoucnosti….
Temný obraz
Phillipa K. Dicka v Hollywoodu milují. Jeho příběhy sloužily jako základ pro klasiky typu Blade Runner a Total Recall, ale třeba i pro Minority Report s Tomem Cruisem. Dost možná nejoriginálnější adaptací jeho děl je však Temný obraz. Film, který zaujme nejen skvělým hereckým obsazením (Keanu Reeves, Woody Harrelson, Winona Ryder, Robert Downey Jr.), ale především faktem, že jde o hodně originální animák. Režisér Richard Linklater si občas rád zaexperimentuje, takže nepřekvapí, že Dicka nechtěl natočit úplně normálně.
Původně natočil hraný film a animák z něj udělal až v postprodukci. Tentokrát ovšem nečekejte žádnou velkou akci. Temný obraz se odehrává ve velmi blízké budoucnosti, která není zrovna přívětivá.
Pětina Američanů trpí závislostí na unikátní droze a vláda se díky tomu rozhodla začít omezovat jejich práva a sledovat je na každém kroku. Hlavní hrdina je informátor, jenž pro vládu práská a v bezpečí před ním nejsou ani jeho nejbližší kamarádi. Jenomže díky tomu musí obětovat svou vlastní osobnost. A pomalu si přestává být jistý, kým vlastně je.
Ghost in the Shell
Dost možná nejslavnější cyberpunkový film není podle mnoha fanoušků možná vůbec cyberpunk. O Ghost in the Shell se občas mluví jako o post-cyberpunku a nedá se popřít, že svět, do něhož se v něm vydáte, je o dost větší divočina než většina filmů, o kterých tu píšeme. Major Motoko Kusanagi je cyborg. Jako vlastně téměř všichni ve světě budoucnosti. Stoprocentní lidé prakticky neexistují, téměř každý má svoje tělo více či méně upravené a u spousty jedinců jnení vůbec jisté, jestli jsou vlastně vůbec ještě alespoň trošku lidmi.
Motoko má za úkol bojovat proti zločincům, kteří si našli v novém světě nové způsoby, jak získat peníze či moc. Jenomže během svých úkolů narazí na něco, co ji donutí začít uvažovat o tom, kde vlastně končí stroj, kde začíná člověk a co existuje mezi tím. A jestli existuje něco jako duše. Ghost in the Shell je adaptací stejnojmenné mangy z roku 1989, která se vizuálně hodně inspirovala Blade Runnerem.
Naproti tomu Ghost in the Shell posloužil za inspiraci Matrixu, a to tak moc, že část fanoušků mluví o regulérní vykrádačce. V každém případě jde o výjimečné filmové dílo kombinující chytré myšlenky s atraktivním vizuálem a napínavým příběhem. Tedy pokud si pustíte animovaný originá. Hollywoodskou předělávku si raději držte od těla, i když to v ní Scarlett Johansson docela sluší.
Alita: Bojový anděl
A ještě jednou Japonsko, i když tak napůl. Alita sice vznikla v Hollywoodu, vychází však z japonských komiksů. A točil ji Mexičan. Robert Rodriguez je režisér, který má na jednu stranu na kontě klasiky jako Sin City: Město hříchu a Desperado, vedle toho ale i několik přebarvičkovaných a nevkusných dětských filmů. U Ality si naštěstí vybral lepší chvilku. Možná i proto, že na něj dohlížel James Cameron, režisér Avatara, Terminátora nebo Titanicu, jenž chtěl Alitu dlouho natočit sám, neměl na to ovšem čas.
V každém případě i tady se podobně jako v Ghost in the Shell podíváme do budoucnosti, kde si skoro každý vylepšuje tělo kybernetickými implantáty. Kyberdoktor Ido jednoho dne najde na skládce podivnou dívku. Má tělo kyborga, umí bojovat jako ti nejsilnější válečníci, uvnitř jde však o vystrašenou dospívající holku, která si nepamatuje nic ze své minulosti. A je odhodlaná ji odhalit za jakoukoliv cenu. Jenže spousta mocných udělá všechno pro to, aby tajemství zůstalo tajemstvím.
Alita: Bojový anděl nijak zvlášť nepřekvapí svým scénářem, ale vypadá naprosto nádherně a Rosa Salazar je v hlavní roli absolutně okouzlující. Dost zamrzí, že se filmu v kinech víc nedařilo a dalších dílů se pravděpodobně nedočkáme, i když konec naznačuje, že tvůrci měli velké plány. Holt ne vždycky to holt vyjde.
Co tu máme dál?
Pokud byste chtěli zkusit něco hollywoodského, rozhodně stojí za pozornost temné a brutální Elysium, kde Matt Damon v bojovém exoskeletu vyráží do města obíhajícího několik kilometrů nad Zemí, kde žije elita, které jsou osudy chudých pozemšťanů ukradené. A elita dostane pořádně po tlamě. Ve sci-fi TRON: Legacy 3D se zase můžete podívat do útrob počítače a samozřejmě stojí za pozornost i první Tron z roku 1982, i když na něm už jsou ta léta dost vidět.
A co Japonsko? Jestli chcete něco animovaného, tak rozhodně Akira, i když tahle slavná sci-fi je cyberpunk jen částečně. Naproti tomu taková Paprika, psychologické drama, ve kterém lze během terapií vstupovat do snů klientů, je stoprocentní cyberpunk a naprostá pecka. A pokud byste rádi zkusili něco náročnějšího, je tu Tetsuo, surrealistická divočina, ve které se hlavní hrdina postupně mění v kov.
Tak si to hlavně užijte…