Všechny komentáře k produktu:AMD Ryzen 5 7600

@GreenT: U Cinebenche jsem naměřil po deseti minutách max. teplotu 78° C a průměr byl lehce nad 70°C. Podobné výsledky mi hlásí i Aida64, potažmo OOCT. Víceméně jsem se dostal nad 80° C jen jednou na vteřinu dvě během hraní. I když mi jede procák na 100% , obvykle se držím okolo těch 70° C.Ty výsledky se mi zdají vcelku v pořádku, a proto mi ty IDLE teploty trochu začaly dělat starosti. Pokud je to ale normální, tak není co řešit. Děkuji za uklidnění.

@zato0: Podíval jsem se pro srovnání na teploty mého Ryzen 7800X3D a mám v IDLE také cca 45 - 50st. Takže je to v pořádku.

@selepko: Jak jsem psal výše, teploty do 95st. prostě procesor pustí v extrému (u 7800X3D je to 89st) a vodník může maximálně zajistit o něco lepší frekvence díky výkonnějšímu chlazení. Ale zázraky nelze čekat, jelikož hlavní problém je malá plocha procesoru a neefektivní přenos do chladiče. Co může pomoci více, tak si pohrát s křivkou "curve optimizer". Zde prakticky shodíte napětí, pokud váš procesor udrží stabilitua a tím vám půjdou frekvence nahoru. Můj 7800X3D zvládá negativ curve na -30, což je slušné (většinou zvládají procesory méně). Pak vám automaticky boostuje frekvence z původních 4,8Ghz na hodnoty lehce přes 5Ghz. Docílíte prakticky lepších provozních vlastností a zvýšíte výkon.A z praxe co se týče chlazení. Osobně mám Shadow Rock 3. Jelikož mám rád tiché PC, nastavil jsem si ventilátory chladiče i skříně přes skvělý Fan Control. Základ byl, najít optimální hlučnost, přes kterou nechci jít. Tu jsem našel u 70% otáček chladiče. Pokud jsem v extrémní zátěži přidal ventilátor na 100% získla jsem prakticky už jen 1-2 stupně do plusu v teplotách, takže to není nic. Pak jsem tedy uzavřel křivku na této hodnotě a tím je PC krásně tiché. Není třeba honit otáčky, v určité hodnotě je to už neproduktivní a zde zrovna vidíte příklad, že je problém s chlazením trochu jinde, než u výkonu chladičů.

@GreenT: Muselo by se to přímo porovnat. Někdy PBO neboostuje ani při na pohled mírných teplotách bezpečně pod limitem, protože je například extrémní zátěž. Vyznat se v tom je dost obtížné a člověk vlastně pořád zjišťuje, že je vše jinak, než čekal. Můj pocit je, že snižování teploty, ať skrze křivku nebo chlazením, se spíš vyplatilo, zvlášť když neplatí rovnice "čím nižší stabilní křivka, tím vyšší boost". Je potřeba najít střed, kdy se jádro nezahřívá nadbytečným napětím a zároveň netrpí "podvýživou", protože pak je algoritmus do vyšších frekvencí také nepustí. Systém nakonec spadne, ale ten prostor, kdy jádro jede jakoby napůl, je pořád dost velký. V tom mi přijde velký rozdíl od Intelu, kde algoritmus tlačí takt nahoru podle zátěže, a když není dost napětí, tak systém spadne hned. PBO udržuje stabilitu delší dobu, ale není tak přímočaré v boostování, to vůbec.S PBO je vše komplikovanější, přijde mi. Nejde jen o teplotu, ale také o druh zátěže, kdy si algoritmus spočítá vyhlídky, zjistí že by to nemuselo dopadnout dobře, a drží takt dole, přestože teploty nejsou nijak hraniční. Ve hře je víc faktorů.Pokud jde přímo o vodní chlazení, praktický smysl nemá, to je jasné. Smysluplnější je koupit si X variantu. Anebo dosahovat téhož se vzduchovým, s o něco vyššími teplotami, možná tam rozdíl opravdu nebude. Mně se akorát líbí, že teploty jsou co nejnižší a přetaktování funguje. Je to spíš pocit a zkoumání, co procesor v daných podmínkách dokáže.

@selepko: Tak o tom vám přesně píšu. Vychytat negativní ofset je samozřejmě nutno otestovat, aby nedocházelo k pádu. Ale jinak je to ideální cesta, jak zvýšit frekvence díky vylepšení teplot. Pokud vám to udrží zátěžák, tak to bude z většiny stabilní i jinde, kde už se do takové zátěže z většiny nedostanete.Koupit si X variantu je dobré pro ty, co se s žádným nastavením nechtějí zatěžovat nebo tomu nerozumí. Jak už bylo vidět v testech, tak zapnutí PBO prakticky dotáhne výkon procesorů s X u CPU bez přívlastku, takže úspora a jedním přepnutím návrat na stejný výkon. S vodníkem si samozřejmě můžete dopomoci k ještě o něco lepším provozním vlastnostem, ale co vám to dá ? Jednotky procent výkonu max.. Takže to už je spíše o každém. Kolega třeba přes AIO krotil 13700KF procesor a u Intelu to sebelepší vodník nedá, pokud nezkrotíte PL limity. Takže buďte rád za AMD procesory, co netopí tak šíleně. Přesně se i u Intel ukazuje problém přenosu tepla mezi IHS a základnou chladiče. Tam je ten zakopaný pes.

@GreenT: Naprosto. Když jsem se teď rozhodoval, zda AM5 i s těmi nejistotami okolo DDR5, k čemuž ale musím říct, že EXPO s 6000MHz mi naskočilo hned bez potíží, jak se BIOSy postupně zlepšují, nebo Intel 13. generaci, tak vedle nevýhodných cen v součtu mne odrazovaly také zkušenosti s teplotami a spotřebou. Sice opět nezvyk, že v klidu má Ryzen vyšší spotřebu, nebo nevím, jak jej dostat pod 30W, ale v součtu se zátěží je bezpochyby lepší v obou směrech.Varianta bez X je zjevně jen důsledek výrobního procesu, nějaký důvod, proč nejde o plnohodnotný bin, zde musí být, např. jedno dvě jádra budou slabší, což vidím i na svém chipu. Kdyby mi nešlo o ladění, dal bych s klidem o 300 Kč víc a dál to taky neřešil. Lepší vyrovnanost u X varianty se může projevit i prakticky, třebaže ty rozdíly nebudou světoborné.

@selepko: X verze mají trochu jinak řízenou spotřebu a je tam o něco stažena frekvence, což prakticky PBO vrátí, takže nakonec tam rozdíl prakticky není. Mrkněte na test - https://www.techspot.com/review/2602-amd-ryzen-7600-7700-7900/ Verze bez X dělá AMD dlouho a většinou jsou jasně výhodnější. Rozdíl jednotky procent, lepší provozní vlastnosti. Takže ať tak nebo tak, jakékoliv taktování, PBO a jiné hrátky dnes řeší minimum výkonu navíc. To už se s takováním dříve vůbec nedá srovnávat. Navíc ty procesory mají výkonu dostatek a nějaký výrazný posun tím stejně nedocílíte. Takže to je spíš o tom, zda si chcete trochu hrát a ty jednotky procent získat. Na druhou stranu snížení napětí a navýšení výkonu je nová metoda, která přináší jen pozitiva. Dříve se naopak taktovalo navýšením napětí.

@GreenT: Ta metoda je rozhodně zajímavá a zvlášť při přechodu z Intelu, který funguje postaru, jak tomu rozumím. Tovární nastavení algoritmů Ryzenu zřejmě počítá s velkou rezervou pro napětí, aby byl běh stabilní v jakýchkoliv konstelacích, i na levnějších deskách, s horším napájením i chlazením, a záleží, jaké jsou konkrétní podmínky a s jak kvalitním silikonem se sejdou, což pak umožňuje snižovat napětí a provozovat procesor při nižších teplotách atd. Chvílemi mi akorát vrtalo hlavou, když jsem viděl, jak PBO stejně dělá, co uzná za vhodné, navzdory některým mým nastavením, proč proces přetaktování není zcela automatizován, protože údaje, které čtu já a podle kterých měním křivku, čte PBO taky a ještě jim stokrát lépe rozumí. Nakonec jsem usoudil, že AMD přenáší odpovědnost za výpravy mimo oficiální specifikace na uživatele, protože určitá míra nejistoty a rizika zde je a výrobce si musí ponechat bezpečnou zónu před absolutními limity. Na druhou stranu je pěkné, že AMD tohle umožňuje ve velkém a vlastně k tomu připravuje infrastrukturu, "ponouká", aby si člověk zrušil záruku… :)

@selepko: Dříve procesory neměly takto povedené funkce auto boostu a frekvence se dala posunout klidně i o 1Ghz, takže tam to mohlo rozhodovat hodně a udržet PC při tom překotném vývoji použitelné. Ale to se bavíme o době někde kolem Core 2 Duo procesorů atd.. Dnes zkrátka auto boost funguje perfektně a navíc se řídí dle zatížení jader. Takže ono uzamknutí nějaké all core frekvence nemusí být ani pro výkon lepší. Co se týče desek, tam je to samozřejmě o určité kvalitě. Pro taktování není dobré zvolit nějaký levný model s mizerným chlazením nebo špatně dimenzovanou napájecí kaskádou. Ale za ty roky už šla kvalita také dost nahoru a navíc Ryzen procesory s jejich spotřebou opravdu problém nemají. Záruku taktováním zrušit nemůžete, to byste musel procesor přímo odpálit nebo nějak poškodit, ale proti tomu jsou zase funkční ochrany. A jak jsem již psal, on prakticky ten auto boost procesorů již automatické taktování je. PBO pak funguje spíše jako malý plus u základních desek s podporou.U Intelu je to trochu složitější, tam je dobré omezit PL limity, kdy opět o něco snížíte maximální možné TDP, tím procesor uchladíte v rozumné míře a frekvence samozřejmě boostují i s ohledem na provozní vlastnosti, tedy teploty. Proto je nyní dost moderní spíše undervolt. Intel možná zbytečně vyhnal procesory i v základu k maximu a za mě i za hranu. Je to prostě konkurenční boj, kdy chtějí být o něco výše, ale uživateli a nastavení tím spíše zavaří.Takže když to shrneme, auto boost dnes používají procesory i grafiky a z většiny nemá význam nějaké zásahy dělat. U grafik dnes z většiny docílíte max. 5-10% do plusu. Spíše se dají taktovat paměti, ale u jádra už nebývá moc prostoru pro zlepšení. U procesorů je to podobné a pokud nejste expert, co si s tím umí pohrát do detailů, tak také nic extra nevytáhnete, ale můžete si taky dost jednoduše rozhodit stabilitu, což pak není dobré. No a když pak vidím, jak se třeba Ryzen 7800X3D z většiny ve hrách fláká třeba okolo 20% zatížení, tak vám vyskočí i další věc a to je optimalizace her ze strany vývojářů, což je poslední dobou totální ostuda. Pokud ideálně nerozloží zátěž na jádra nebo neoptimalizují hru pro grafiku, nestačí vám sebelepší HW. Bohužel příkladů zpackané optimalizace je plno, namátkou The Last of Us, Hoqwarts legacy, Starfield... A pak tu máme třeba zase pravý opak jako Diablo 4, Spider man, Uncharted atd..

@GreenT: Srovnání Ryzen vs. Intel, jak je ve shrnutí uvádíte, přesně vystihuje i mé drobné zkušenosti. Intel v posledních verzích XTU zrušil možnost limitovat frekvence na základě teplotních limitů a ponechal tam právě jen PL. Já si nejdřív říkal, co budu dělat, když odstranil teplotní limity, jak zabráním teplotám nad 95°C v Prime s AVX (u 10600KF), protože jsem chtěl, aby systém vydržel všechno. Pak mi také došlo, že nemusím natvrdo snižovat takt, stačí jen správně nastavit PL1 a PL2, obojí se hodilo. Když se teď dívám na stejný test s PBO Enhancement, tak teploty pro 7600 nejsou vůbec téma. A to mám limit nastavený na +150MHz a všechna jádra k němu také boostují, ale jen když jsou podmínky. Takže to funguje úplně jinak, ale o to zajímavěji.U her, co jsem vypozoroval ve Fortnite, který je docela dobře vyladěný, běží jedno vlákno u tohoto procesoru stabilně na 80-90% v DX12, když hraji na co nejvíc FPS, a já odhaduji, že jde právě o herní vlákno a s tím nelze moc dělat. Tenhle limit vždy bude a také u 7800X3D by se to projevilo. Jde pořád o to, jakým směrem grafiku ladíte, zda k FPS, nebo na co nejbohatší detaily, a pak víc záleží na optimalizaci pracovních vláken, jak říkáte. Já si i tu grafiku pro lepší pocit přetaktuji, protože auto boost od Nvidie se posouvá i podle toho, jaký se nastaví pevný limit v Afterburneru. Ono to smysl pořád má a zvlášť u paměti. Ale tu je dobré pečlivě otestovat, tam hrozí nejvíc nestability.

@selepko: Pokud si s tím chcete pohrát, nic proti. Grafiku můžete nataktovat automaticky pomocí OC Scanner. Jinak prostě dáte na maximum Power limit a zkoušíte přidávat frekvenci, když se projeví nestabilita, začnete zase snižovat. Samozřejmě to testovat pod zátěžáky. Mrkněte se např. na stránky https://www.guru3d.com/ na model grafiky co řešíte, v testech tam mají na jedné stránce dosažené OC hodnoty, od toho se dá odrazit. A až vyladíte případně frekvenci, tak to samé zkusit u VRAM. Většinou jde i 1Ghz do plusu. Tam je vychytání stability trochu složitější, projeví se to dle zátěže. Měl jsem už jednou pocit, že vše OK a pak to v jedné hře padalo. Takže to chce prostě důkladně testovat. Za odměnu těch 5-10% výkonu navíc dostanete, ale také půjdou výše teploty a otázka zda to za to stojí. Ty paměti jsou samozřejmě OK, jádro už vám přitopí.No a u procesorů.. Já mám nyní třeba ten 7800X3D, který má výkonu na rozdávání a k tomu zatím 4070Ti. Takže tady bych prakticky nic nepotřeboval ladit. Ale taky mě baví si s tím hrát a ten negativní offset na -30 mi udělal radost. Většinou procesory zvládají tak hodnoty 15-20. Takže pro dobrý pocit fajn.. :)

@GreenT: To je určitě pěkný offset, co jsem tak četl. Ono je možné, že limity pro tuhle sérii jsou nižší než těch obvyklých -20, řekněme. Mě deska pustí i do -40 a dál v továrním boostu, akorát -50 už jsem nezkoušel, ale viděl jsem ty údaje v diskuzích. U mého procesoru se nejvyšší efektivita také pohybuje kolem -30, může to být nový standard. U grafiky by mě zajímalo, jakou máte zkušenost s limity napětí, jestli o tom můžete ještě pohovořit. Mám RTX 3070 Ti TUF Gaming V2 s vylepšeným chlazením a docela vysokým limitem spotřeby, a ten potenciál je poznat, ale narážím na limity napětí. Co do stability zde problém není, to jsem otestoval v OCCT, i v tom novém 3D Adaptive programu, ale nevím, zda je v pořádku provozovat kartu ustavičně na frekvenci, která spouští jak limit spolehlivého napětí tak limit max. operačního napětí. Asi ne, ale jak se to dá řešit? Ubrat z frekvence jádra a zaměřit se víc na VRAM?Jinak myslím, že ten posun za to stojí, zvlášť když si sedne silikon. Když jsem si udělal testy v Passmarku, tak už nyní je karta (i s respektovanými limity) téměř na úrovni RTX 3080 12GB, a nemuselo by se to vlastně dál tolik tlačit.

@selepko: Pokud povolíte Power limit, tak samozřejmě grafice naložíte více, ale zvládnout by to karta měla. Ono to nepovolí zase ždímat na krev a výrobce si dělá rezervu. Měl jsem také RTX 3070 přetaktovanou na pamětech i jádře o něco. Ale nyní jsem 4070Ti ani netaktoval. Prostě mám raději tichou sestavu a proč zbytečně zhoršovat provozní vlastnosti za pár procent výkonu. Případně si posunu paměti. Zajímavá na taktování je nyní spíše AMD karta 7800XT nebo 7700XT. Tam dokážou posunout výkon až o 14% a to už určitý smysl má. Ale je to tam složitější to vychytat.Zkrátka taktováním dnes moc nenahoníte a karta nikdy nemůže být na úrovni RTX 3080, to by byl cca 20% ve výkonu. On mezi 3070Ti a 3080 je větší rozdíl. 3070Ti vlastně vůbec zajímavá karta nebyla, jelikož nepřidala více paměti, jen šla na krev s frekvencí. A tím tam je potenciál ještě menší a provozní vlastnosti jsou značně horší než u klasické RTX 3070.

@GreenT: Je pravda, že ani mně nikdy nepřišla přitažlivá, zvlášť za původní cenu ne. Teď šla ale hodně dolů v různých výprodejích. K výkonu mě napadá, že 3080 musí být v ideálních podmínkách vždy o poznání napřed, o tom není sporu. Když se však dívám na srovnání výsledků na stránce Passmarku, je evidentní, že dva kusy jednoho modelu se mohou poměrně lišit v závislosti na systému i míře vyladění. Je tam např. 3070Ti v páru s 13900K a ta je v GD3 tesu výsledkově na úrovni průměru pro 3090Ti. Má 30332 bodů. A to jsou praktické testy. Je vidět, že systém jako celek může dobrý komponent pokazit a jinému vzhledem k průměru naopak pomoct. Část bude pořád i loterie, jak se říká.Kdyby např. rtx 4070 nebyla o tolik dražší, taky by se k tomuhle procesoru dobře hodila. Má alespoň výrazně nižší spotřebu, to je velké plus. 3070 Ti je hodně žravá. Potom samozřejmě AMD, ale tam se nedívám, neboť mám native G-sync monitor a ten můžu jen chválit.

@selepko: Podle Passmarku je opravdu zavádějící něco vyvozovat. 3070 Ti nemůže nikdy dosáhnout ani spodní hranice výkonu 3090 Ti. Pokud ano, tak to svědčí o tom, že sestavu s 3090 Ti dávali dohromady diletanti, kteří nevědí co činí. Spousta lidí vůbec netuší, že ke kartě musí mít adekvátně výkonný procesor, aby z ní dostali adekvátní výkon a kombinují naprosté HW nesmysly. Takové sestavy ale nelze zahrnout do relevantních statistik.

@selepko: Jak už napsal kolega, tyto souhrnné testy jsou hodně zavádějící a z nich nemůžete čerpat reálné informace do her. A stejně jako můžete taktováním o něco posunout 3070Ti tak můžete posunout také 3080. Takže se bavíme prostě o pár procentech. Čerpejte z reálných herních testů, tam rozdíly vidíte jasně. Stejně tak je náhodný generátor čísel jakákoliv bottleneck kalkulačka. Zadal jsem si třeba ke stejné grafice 4070Ti 13900K a napsalo to nulový bottleneck. Pak jsem tam dal nejvýkonnější herní procesor Ryzen 7800X3D a napsalo mi to 45% bottleneck. Takže tento příklad mě opravdu pobavil. Bohužel se těchto testů nebo kalkulaček plno lidí chytá. V minulé generaci byly hodně žravé karty. Prakticky od 3070Ti vše nahoru. U současné je naopak spotřeba fajn i u výkonnějších grafik, takže zde se to celkem obrátilo. A ty masivní chladiče jsou opravdu super a zkrotí kartu na skvělé teploty. Moje 4070Ti se pohybuje v zátěži okolo 65 st. Pokud máte native G-Sync, tak je jasné, že jste na Nvidia vázán. To je skvělá funkce pro plynulost a odstranění dalších vad v obraze. Takže to je pak logické.

@GreenT: 45%, to je opravdu dobrý úlet. Kalkulačky bottlenecků mi přišly vždy podezřelé, tím se řídit nedá. Nicméně Passmark bych bral jako odraz toho, co si běžní uživatelé dokážou v rámci možností poskládat, a že to dané kartě ublíží nebo pomůže. Já hraju hlavně na low settings, tak mě výkon karty zas tolik netrápil, ale třeba by bylo bývalo výhodnější za tutéž cenu, plus minus (levnější deska, CPU i RAM, pokud bych netrval na 32GB, což se ale může za pár let dost hodit), např. 5800X a rtx 4070, i s tím, že jde o ukončenou platformu, a měl bych hned teď lepší grafický výkon.Na druhou stranu, když se dívám do budoucna a AMD vydá v roce 2026, jak slibuje, minimálně ještě jednu řadu pro AM5, tak si v roce 2028 mohu koupit ve slevě procesor a budu s ním dalších pár let fungovat. Dohromady to dá 7–8 let za jednu platformu. Pak se vyplatí investovat hned zkraje do AM5 i za cenu horší grafiky a mít lepší pozici do budoucna, zdá se mi. Ale musím Vám dát za pravdu, že v rámci konkrétního systému taktování 3070 Ti, jak zjišťuji ze srovnání, přináší spíš jen symbolické zisky.

@selepko: Strategie jsou různé a je to vždy o plánech více do budoucna. Sestava se dá udělat co nejlépe na momentální co nejvyšší výkon, nebo se dá připravit základ s větším přesahem a vzít o něco levnější grafiku. To už se řeší s konkrétním zákazníkem a dle rozpočtu. 32GB se stává standardem, nové hry už jdou přes 16GB a při dnešních přívětivých cenách RAM není o čem. Do nové výkonnější sestavy už 2x16GB patří.Jinak je plno pěkných testů, kde se srovnávají různé věci, takže se dá čerpat informace. Tyto souhrnné testy jsou prostě něco jiného než hry. A bottleneck kalkulačky jsou totální nesmysl.