Samsung představil 31“ a 14“ OLED TV

Při příležitosti veletrhu CES 2008, který probíhal v Las Vegas ve dnech od 7. 1. 2008 do 10. 1. 2008, prezentovala společnost Samsung prototypy svých OLED televizorů s úhlopříčkou 31“ a 14“.

Nejeden uživatel vidí v technologii OLED budoucnost – koneckonců přesvědčit vás o tom mohl přeplněný stánek společnosti Sony, která na výstavě CES 2008 (Consumer Electronics Association) prezentovala vůbec první OLED displeje s úhlopříčkou 27“ (69 cm) a 11“ (28 cm). Prvenství společnosti Sony již nikdo nevezme. Firma Samsung se však rozhodla trumfnout společnost Sony jiným způsobem a vyvrací tak dávné úsloví, že na velikosti nezáleží.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Přesněji firma Samsung na veletrhu CES 2008 představila OLED televizory s úhlopříčkou 31“ (79 cm) a 14“ (36 cm). Pokud i vy toužíte po OLED televizoru, nejspíše vás však nyní zklamu. K masové produkci se ani jeden z výrobců prozatím nechystá, neboť technologie OLED je prozatím v „plenkách“. Z toho plynou problémy, jako je nižší životnost (35 000 hodin) a vysoká prodejní cena, respektive vysoké náklady na výrobu. Se zavedením hromadné výroby OLED panelů se tak setkáme nejspíše až za několik let. Prozatím si tak můžete alespoň vychutnat exkluzivní videozáznam právě zmiňovaných panelů z veletrhu CES 2008.

O technologii OLED:

OLED - (zkratka anglického Organic light-emitting diode) je typ displeje využívající technologii organických elektroluminiscenčních diod. Technologie pochází z roku 1987, kdy jí vyvinula firma Eastman Kodak. Nyní se používají především v přístrojích jako mobilní telefony nebo MP3 přehrávače.

Princip

Mezi průhlednou anodou a kovovou katodou je několik vrstev organické látky. Je to vrstva vypuzující díry, přenášející díry, vyzařovací vrstva a vrstva přenášející elektrony. V momentě, když je do některého políčka přivedeno napětí, jsou vyvolány kladné a záporné náboje, které se spojují ve vyzařovací vrstvě, a tím produkují světelné záření. Struktura a použité elektrody jsou uzpůsobeny, aby docházelo k maximálnímu střetávání nábojů ve vyzařovací vrstvě. Proto má světlo dostatečnou intenzitu. Existují dva základní druhy, displeje s pasivní matricí (PMOLED - Passive Matrix Organic Light Emitting Diode) a displeje s aktivní matricí (AMOLED - Active Matrix Organic Light Emitting Diode).

Displeje s pasivní matricí – PMOLED

Displeje s pasivní matricí jsou jednodušší, používají se především tam, kde je třeba zobrazit například pouze text. Stejně jako u jednodušších grafických LCD displejů (DSTN, STN), jsou jednotlivé pixely řízeny pasivně, mřížkovou matricí navzájem překřížených vodičů. V místě křížení jsou vodiče připojeny k elektrodám (katodám, resp. anodám) OLED struktury a tím vznikají jednotlivé pixely. Pomocí mříže vodičů a multiplexních přepínačů je na anody a katody vybraných bodů přivedeno elektrické napětí, které přinutí organickou látku vyzařovat. Signály jsou zpravidla dodávány do sloupců a synchronizovány s cyklickým zapojováním řádků. Optický výstup tak vzniká postupným skládáním řádků, ke kterému dochází 60krát za vteřinu. Čím větší proud je v impulsu použit, tím jasněji pixel září. Pro plné zobrazení musí být každý řádkový vodič nabíjen po dobu 1/N snímkovacího času, kde N je počet řádků displeje. Například k dosažení jasu 100 nits (tj. 100 cd/m2) pro 100 řádkový displej, musí být pixely buzeny na úroveň jasu 10 000 nits po dobu 1/100 snímkovacího času. Právě nutnost velkých úzkých proudových impulsů snižuje účinnost displeje, a to úbytky napětí na vodičích a také při krátkodobých velkých intenzitách pracuje organický materiál v méně efektivní pracovní oblasti generování světla. Z důvodu vyšší spotřeby a horšího zobrazení jsou PMOLED vhodné především pro displeje menších úhlopříček a zobrazování převážně statických a textových informací (MP3 přehrávače, mobilní telefony, informační displeje v automobilech, atd).

Displeje s aktivní matricí – AMOLED

Displeje s aktivní matricí jsou vhodné pro graficky náročné aplikace s velkým rozlišením, tedy zobrazování videa a grafiky. Struktura je podobná jako u TFT typů LCD displejů. Spínání každého pixelu je prováděno vlastním tranzistorem (vlastně dvěma - jeden řídí nabíjení a vybíjení kondenzátoru a druhý je jako napěťový stabilizátor kvůli zajištění konstantní velikosti proudu), čímž se zamezí například blikání bodů, které mají svítit během několika po sobě jdoucích cyklů. Současně se zvyšuje průtok proudu a zkracuje doba odezvy. Mezi výhody oproti PMOLED patří vyšší zobrazovací frekvence, ostřejší vykreslení obrazu a nižší spotřeba. Nevýhodou je složitější struktura displeje a tedy i vyšší cena.

Převzato z wikipedia.org

________________________________________________________________________________

Zdroj: engadgethd.com a gizmodo.com

Ohodnoť článek:

Diskuze k článku (4)

Odkaz na video jako html kód

ales.sura 3. 2. 2008 11:57

Odkaz na video se mi v článku zobrazuje jako html kód <object width="425" height="373"><param name="movie" ... atd. Používám Firefox 2.0.0.11

SED a OLED technologie

marty73 20. 1. 2008 14:49

Sleduji vývoj těchto technologií nějakou dobu. Hlavně SED TV vypadá dobře. Ale takovéto zprávy http://www.hdtvblog.cz/novinky/toshiba-oled-televize-2010-…

A co laserove TV?

tech.petrik 17. 1. 2008 14:05

Prinasate kopu informacii z CES, chcem sa opytat, ci tam niekde neboli prezentovane aj laserove TV?

Chudi lid

howno_2006-broulik 15. 1. 2008 18:59

az to bude levnejsi tak si ji koupim