Štědrej večer nastal, štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal...

Štědrý den je bezpochyby nejoblíbenějším svátkem celého roku – koneckonců těší se na něj lidé po celém světě, malí i velcí. Dovolte nám nyní popřát vám všem bohatého Ježíška, chutnou štědrovečerní večeři a klidné prožití svátků vánočních. Pokud právě odpočítáváte v teplem vyhřátém křesle, zpříjemněte si čekání na štědrovečerní večeři a vánoční stromeček připomenutím historie vánoc a některé vánoční zvyky, v doprovodu portrétů Josefa Lady.

Historie

Kořeny dnešních oslav Vánoc je třeba hledat již v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu (např. svátky mrtvých v antickém Římě, Saturnálie – oslava Saturna). Tento svátek se neslavil jen v Evropě, ale i v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy slunovratu ustálily na 25. prosinec. Datum zvolil roku 274 císař Aurelián jako den natalis solis invicti – den Zrození nepřemožitelného Slunce. Datum 25. prosince jakožto datum narození Ježíše Krista je prvně doložen až ve 4. století v Římě („Depositio Martyrum“ z r. 336 a Filokalův kalendář z r. 354).

Neodmyslitelnou součástí Vánoc jsou koledy. Od 13. století se staví na Vánoce jesličky (betlém) (v Čechách poprvé roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze), v 19. století se pozvolna stal dalším symbolem Vánoc vánoční stromek, který se v českých zemích všeobecně ujal až po první světové válce.

Vánoce ve světě

Vánoce jsou slaveny na mnoha místech po celém světě a to i v oblastech, kde křesťanství nemá silnou tradici, či vyznavače. Mezi tradiční místa, kde se Vánoce slaví, patří Evropa, Severní a Jižní Amerika, Austrálie, Afrika a částečně i Asie. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické tradice či víru obyvatel. Zajímavostí mohou být například oslavy Vánoc v Polsku, kde je zvykem prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř navíc, pro případného hosta.

Západní pojetí Vánoc

V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v USA jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci.

Pravoslavné Vánoce

Oproti českým Vánocům jsou slaveny až 6. a 7. ledna a Štědrý den je obyčejný pracovní den. V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v roce 1918. V současném Rusku jsou oslavy tak spojeny spíše s Novým rokem s jolkou. Ústřední postavou je Děda Mráz.

Vánoce v Česku

Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek pro nevěřící, kteří ho spojují se zakončením roku a trávením času v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyř týdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem. Ústřední postavou Vánoc je postava Ježíška - postavy malého dítěte nosícího dárky, i když i zde je bohužel vidět pronikání cizích kultur (Santa Claus).

Zvyky a tradice v Česku

Vánoční stromeček je asi nejrozšířenější zvyk okolo Vánoc, kdy je na Štědrý den vztyčen jehličnatý strom, který se následně ozdobí vánočními ozdobami a pod kterým se nacházejí dárky. 24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavností večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace panovaly jisté zvyky. Například se stolovalo o jeden talíř více pro nečekanou návštěvu, či se pod talíř umísťuje mince. Kdo jí nalezl, toho se měly celý další rok držet peníze. Dalším zvykem je, že se od Štědrovečerní večeře mohla vzdalovat pouze hospodyně, dokud všichni lidé nedojedli.

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic, která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, typickým kořením skořice. Štědrý den tradičně končí půlnoční mší, na které se zpívají koledy, a začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.